Překladač PicDev

V následujícím textu je popsán překladač aplikace PicDev, jeho použití a syntaxe. Překladač překládá zdrojový text k procesorům řady PIC16xxx do binárního tvaru, který je možné odeslat do paměti procesoru. Funkce překladače závisí na typu procesoru, který je zvolen v aplikaci PicDev.

Vytvářený program je uložen ve zdrojovém tvaru v souboru s příponou ASM. Program lze pomocí PicDev otevřít, editovat a přeložit do binárního tvaru. Program v binárním tvaru je možné odeslat přímo do procesoru nebo uložit do souboru formátu HEX (pro možnost programování procesoru jiným programovacím nástrojem).

Program je zpracováván po jednotlivých řádcích. Řádek zdrojového textu má běžně tento tvar:

Návěští
Návěští je symbolické označení místa v programu jménem. Návěští musí začínat na první pozici řádku, za návěštím může následovat znak dvojtečky (":"), mezera nebo tabulátor. Návěští musí začínat písmenem nebo znakem podtržítka ("_") a může obsahovat písmena, číslice, otazník a znak podtržítka. U návěští se rozlišují velká a malá písmena ("Start" a "START" se považují za dvě různá návěští).

Instrukce
Na místě instrukce může být buď instrukce procesoru, pseudoinstrukce nebo příkaz překladače. Instrukce musí začínat na druhé nebo vyšší pozici řádku. Je-li před instrukcí návěští, musí být odděleno znakem dvojtečky (":"), mezerou nebo tabulátorem.

Operandy
Operandy jsou parametry instrukce. Od instrukce jsou odděleny mezerou nebo tabulátorem. Je-li uvedeno více operandů, jsou jednotlivé operandy navzájem odděleny čárku (",").

Komentář
Komentář je jakákoliv poznámka následující za znakem středníku (";"). Komentář může začínat kdekoliv na řádku (též na jeho začátku). Komentář slouží pouze ke zpřehlednění zdrojového textu. Překladač text za středníkem ignoruje (kromě případu, kdy je středník součástí operandu instrukce jako text v uvozovkách).

Příkazy překladače jsou příkazy sloužící k řízení překladu. Při zadávání příkazů překladače se nerozlišují velká a malá písmena ("ORG" a "org" je pro překladač stejný příkaz).

CBLOCK, ENDC	blok číselných konstant
CONFIG	nastavení konfigurace procesoru
DE	definice dat v paměti EEPROM
DEFINE	definice substitučního textu, definice symbolu
DT	definice tabulky konstant v programové paměti
DW	uložení slova do programové paměti
EQU	definice hodnoty číselné konstanty
ERROR	výpis chybového hlášení
IDLOCS	nastavení identifikačního slova procesoru
IFDEF, IFNDEF, ELSE, ENDIF	podmíněný překlad programu
INCLUDE	vnoření externího souboru
LIST, NOLIST	řízení výpisu překladu
ORG	nastavení ukazatele adres
RADIX	nastavení implicitní číselné soustavy
RES	rezervace místa v paměti
SET	nastavení hodnoty číselné proměnné
UNDEFINE	zrušení definice substitučního textu, zrušení symbolu

Pro zajištění přenositelnosti z jiných překladačů a pro budoucí použití rezervuje překladač skupinu příkazů, jejichž jména nemohou být použita jako návěští nebo jména symbolů:

BADRAM, BANKISEL, BANKSEL, CODE, CONSTANT, END, ENDM, ENDW, ERRORLEVEL, EXITM, EXPAND, EXTERN, GLOBAL, IDATA, IF, LOCAL, MACRO, MAXRAM, MESSG, NOEXPAND, PAGESEL, PROCESSOR, SPACE, SUBTITLE, TITLE, UDATA, VARIABLE, WHILE.

Předdefinované symboly
Překladač definuje několik předdefinovaných symbolů (prázdných substitučních textů), které umožňují řídit podmíněný překlad příkazy IFDEF a IFNDEF v závislosti na zvoleném procesoru.

procesor	symboly
PIC16F83	__16F83, __16f83, _16F83, _16f83, PIC16F83, pic16f83
PIC16C84	__16C84, __16c84, _16C84, _16c84, PIC16C84, pic16c84
PIC16F84	__16F84, __16f84, _16F84, _16f84, PIC16F84, pic16f84
PIC16F627	__16F627, __16f627, _16F627, _16f627, PIC16F627, pic16f627
PIC16F628	__16F628, __16f628, _16F628, _16f628, PIC16F628, pic16f628
PIC16F873	__16F873, __16f873, _16F873, _16f873, PIC16F873, pic16f873
PIC16F874	__16F874, __16f874, _16F874, _16f874, PIC16F874, pic16f874
PIC16F876	__16F876, __16f876, _16F876, _16f876, PIC16F876, pic16f876
PIC16F877	__16F877, __16f877, _16F877, _16f877, PIC16F877, pic16f877

procesory	symboly
PIC16F83, PIC16C84, PIC16F84	__1684, _1684, PIC1684, pic1684
PIC16F627, PIC16F628	__1662, _1662, PIC1662, pic1662
PIC16F873, PIC16F874, PIC16F876, PIC16F877	__1687, _1687, PIC1687, pic1687

Příkaz CBLOCK definuje blok číselných konstant. Každému návěští uvnitř bloku je přiřazena číselná hodnota. Za návěštím může za znakem dvojtečky (":") následovat přírustek (0 a více), o kolik se posune ukazatel konstant. Není-li přírustek uveden, zvýší se ukazatel konstant o 1 (další návěští bude mít hodnotu o 1 vyšší). Na jednom řádku může být uvedeno více definic konstant, jednotlivé definice jsou odděleny čárkami. Za příkazem CBLOCK může být uveden číselný výraz představující počáteční hodnotu přiřazovanou konstantám. Není-li výraz uveden, použije se poslední hodnota předešlého příkazu CBLOCK. Pro první příkaz CBLOCK se použije hodnota prvního všeobecného registru (GPR). Blok konstant je ukončen příkazem ENDC. Nejčastějším použitím příkazu CBLOCK je při definici adres proměnných v datové paměti procesoru.

Příkaz CONFIG nastavuje konfigurační slovo procesoru. Za příkazem následuje číselný výraz představující přímo číselnou hodnotu konfiguračního slova procesoru nebo následuje jeden ze symbolů:

Výhodou symbolů je, že nezávisí na použitém procesoru. Význam jednotlivých bitů konfiguračního slova lze nalézt u popisu procesoru. Pro zajištění přenositelnosti zdrojového textu programu s číselným vyjádřením konfiguračního slova lze použít podmíněný překlad IFDEF se jménem procesoru (PIC16F84 atd).

Příkaz DE uloží data do paměti EEPROM. Za příkazem může následovat jeden nebo více číselných výrazů, každý výraz je uložen jako jeden datový bajt. Ukládací adresa je určena nastavením ukazatele adres (příkazem ORG) na adresu 2100h a více.

Příkaz DEFINE definuje substituční text, kterým bude nahrazován symbol daného jména. Během překladu je každý překládaný řádek předzpracován nahrazením symbolů substitučními texty. Za substituční text je považován text následující za oddělovacími mezerami a tabulátory až po konec řádku nebo po komentář. Pomocí substitučního textu lze snadno provádět modifikace zdrojových textů změnou definic na začátku programu. Symboly je možné předefinovávat opakovaným použitím příkazu DEFINE (včetně zadání prázdných textů) nebo definice zrušit příkazem UNDEFINE. Dalším využitím je podmíněný překlad programu pomocí příkazů IFDEF a IFNDEF.

Příkaz DT slouží k definici tabulek konstant. Za příkazem následuje jeden nebo více číselných parametrů. Každý parametr je přeložen jako jedna instrukce RETLW s uvedeným parametrem (u procesorů řady PIC16xxx se čtení hodnot z tabulek provádí voláním instrukcí RETLW, které navrací požadované hodnoty).

Tabulka je volána instrukcí CALL Table1, před voláním je do registru W uložen offset požadované hodnoty z tabulky (W = 0 až 4), po návratu obsahuje W načtenou hodnotu. Tabulka v příkladu vyžaduje, aby byla umístěna v počátečních 256 bajtech programové paměti. Při jiném umístění je nutné použít složitější obsluhu volání s využitím registru PCLATH.

Příkaz DW uloží do programové paměti jedno nebo více slov se zadanou hodnotou (rozsah hodnot 0 až 3FFFh). Tímto způsobem je možné do programu vkládat nestandardní instrukce (např. instrukce ADDLW 0xFF je překládána kódem 3EFFh, ale může mít kód i 3FFFh).

Pomocí příkazu EQU je možné definovat číselné konstanty pro překladač. Uvedením jména konstanty ve výrazu dosadí překladač na místo konstanty odpovídající číselnou hodnotu. Konstanty slouží především k usnadnění zápisu programu. Namísto konkrétních číselných hodnot je možné používat symboly s mnemotechnickým jménem. Změnou definice konstanty lze snadno změnit hodnotu konstanty v celém programu. Konstantu lze definovat kdekoliv v programu (i před jejím prvním použitím). Konstantu lze definovat pouze jednou; její hodnotu nelze na dalším místě programu změnit. Je-li potřeba hodnotu měnit, je možné použít příkaz SET.

Příkazem ERROR může progam při překladu vypisovat chybová hlášení, zpravidla při nesplnění některé podmínky pro překlad. Překladač považuje příkaz ERROR za chybu. Během překladu informuje o chybě uživatele a vypíše řádek se zdrojovým textem, kde si uživatel může přečíst text chybového hlášení.

Procesory řady PIC16xxx umožňují příkazem IDLOCS uložit do paměti procesoru 16-bitové slovo, které může být využito k identifikaci procesoru (sériové číslo). Identifikační slovo není přístupné z programu v procesoru. Je přístupné pouze při čtení obsahu procesoru a to i v případě zapnuté ochrany proti čtení obsahu procesoru.

Příkazy IFDEF a IFNDEF umožňují podmíněný překlad programu. Příkaz IFDEF testuje, zda existuje symbol daného jména. Symbol je definován příkazem DEFINE, hodnotou symbolu může být prázdný řetězec. Pokud symbol existuje, přeloží se část programu následující za příkazem IFDEF. Pokud symbol neexistuje (nebo byl zrušen příkazem UNDEFINE), přeloží se část programu následující za příkazem ELSE. Podmíněný blok je ukončen příkazem ENDIF. Příkaz ELSE je nepovinný. Příkaz IFNDEF má opačný význam než IFDEF. První část programu se přeloží v případě, že symbol neexistuje, druhá část v případě existence symbolu.

Pomocí podmíněného překladu je možné přizpůsobit zdrojový text různým variantám. Častým případem je překlad podmíněný typem zvoleného procesoru. Překladač definuje symboly označující typ zvoleného procesoru (např. PIC16F84 nebo __16F84).

Příkazem INCLUDE je možné vložit do programu zdrojový text z jiného souboru. Jako parametr příkazu následuje jméno souboru, které může být uzavřeno do dvojitých uvozovek nebo do lomených závorek <soubor>. Jako aktuální složka pro přístup k souborům je použita složka, ve které je umístěn editovaný program.

Po překladu programu je možné v okně překladu zobrazit výpis překladu programu, který obsahuje kódy přeložených instrukcí. Výpis překladu lze pro jednotlivé části programu zastavit příkazem NOLIST nebo opět povolit příkazem LIST. To je vhodné například při vnoření souboru příkazem INCLUDE, kdy nás nezajímá výpis jeho překladu.

Překladač používá při překladu vnitřní ukazatel adres udávající místo, kam bude přeložená instrukce v paměti uložena. Ukazatel má počáteční hodnotu 0 a po každé přeložené instrukci se zvýší. Jeho hodnotu lze nastavovat příkazem ORG a tak určovat, kam bude která část programu uložena. Není nutné dodržet posloupnost adres (nižší adresy a potom vyšší), doporučuje se to však z důvodu přehlednosti programu. Je-li před příkazem ORG zapsáno návěští, je mu přidělena hodnota odpovídající nové hodnotě ukazatele adres. Hodnotu ukazatele adres lze používat ve výrazech uvedením znaku $ (dolar). Ukazatel adres se uplatňuje i při zápisu dat do paměti EEPROM příkazem DE. Pro zápis do EEPROM je nutno nastavit ukazatel adres na 2100h a více.

Při zápisu číselných hodnot v programu lze specifikovat číselnou soustavu, ve které je číslo zapsáno. Specifikaci číselné soustavy je možné vynechat, v tom případě se číslo interpretuje v implicitní číselné soustavě. Implicitní číselnou soustavou je běžně dekadická soustava. Příkazem RADIX je možné implicitní číselnou soustavu změnit, nová číselná soustava se uplatní pro následující překládané řádky programu. Jako parametr příkazu RADIX lze uvést přepínač DEC, HEX, OCT nebo BIN, nastaví se číselná soustava dekadická, hexadecimální, oktalová nebo binární. Jinou možností je zadání číselného parametru s hodnotou 10, 16, 8 nebo 2. Při zadání číselného parametru příkazu je však potřeba pamatovat na to, že pro parametr platí do té chvíle platná implicitní číselná soustava.

Upozornění: Je-li zvolena implicitně hexadecimální soustava, není vhodné používat dekadický a binární sufixový způsob zápisu, sufixové znaky D a B jsou v tom případě považovány za znaky hexadecimální číselné soustavy. Např. 10D je považován za 0x10D a 10B za 0x10B. Pro tyto případy je vhodnější použít prefixový zápis .10 (nebo D'10') a B'10'.

RADIX	DEC	; dekadická číselná soustava
addlw	10	; číslo má hodnotu 10
RADIX	HEX	; hexadecimální číselná soustava
addlw	10	; číslo má hodnotu 16
RADIX	OCT	; oktalová číselná soustava
addlw	10	; číslo má hodnotu 8
RADIX	BIN	; binární číselná soustava
addlw	10	; číslo má hodnotu 2

addlw	.10	; číslo má vždy hodnotu 10
addlw	0x10	; číslo má vždy hodnotu 16
addlw	O'10'	; číslo má vždy hodnotu 8
addlw	B'10'	; číslo má vždy hodnotu 2

Příkaz RES rezervuje v paměti volné místo o zadané velikosti. Příkaz způsobí zvýšení ukazatele adres o hodnotu zadanou výrazem. Má stejný účinek jako "ORG $+<výraz>". Je-li před příkazem RES uvedeno návěští, bude mít toto návěští hodnotu začátku rezervované oblasti. Příkaz RES se uplatňuje na programovou paměť i na paměť EEPROM, stejně jako příkaz ORG. Do rezervované oblasti lze v jiné části programu ukládat instrukce nastavením příkazu ORG na hodnotu návěští začátku oblasti.

Pomocí příkazu SET je možné definovat číselné proměnné pro překladač. Uvedením jména proměnné ve výrazu dosadí překladač na místo proměnné odpovídající číselnou hodnotu. Proměnné slouží především k usnadnění zápisu programu. Namísto konkrétních číselných hodnot je možné používat symboly s mnemotechnickým jménem. Změnou definice proměnné lze snadno změnit hodnotu proměnné v celém úseku programu. Proměnnou lze definovat kdekoliv v programu (i před jejím prvním použitím). Proměnnou je možné předefinovávat na více místech programu, nová definice přepíše starou hodnotu. Před první definicí proměnné platí hodnota nastavená poslední definicí v programu. Pro číselné hodnoty, které se v programu nebudou měnit, je vhodnější použít příkaz EQU (větší kontrola nechtěné vícenásobné definice).

Příkaz UNDEFINE zruší definici substitučního textu, který byl nadefinován příkazem DEFINE. Příkaz má význam především ve spojitosti s podmíněným překladem IFDEF a IFNDEF, kdy je překlad větven v závislosti na existenci symbolu substitučního textu.

Výrazy jsou vyčíslovány jako celočíselné. Výrazy vyčíslující číslo registru nebo konstantu pro parametr instrukce mohou přesahovat cílový rozsah bitů, nadbytečné bity jsou ignorovány. Např. je možné zapsat instrukci MOVWF TRISA, adresa TRISA (85h) je zkrácena na 7 bitů (na 05h).

operátor	popis	příklad
$	aktuální ukazatel adres	goto $ + 1
( )	levá a pravá závorka	1 * (2 + a)
-	unární znaménko - (negace)	-4
+	unární znaménko +	+4
~	bitová inverze	~flags
HIGH	vyšší bajt	movlw HIGH Table
LOW	nižší bajt	movlw LOW Table
*	násobení	a * 4
/	celočíselné dělení	a / 4
%	modulo (zbytek po celočíselném dělení)	a % 4
+	sčítání	a + 4
-	odečítání	a - 4
<<	bitový posun vlevo (opakované násobení 2)	a << 4
>>	bitový posun vpravo (opakované dělení 2)	a >> 4
&	bitový součin (AND)	a & 4
\|	bitový součet (OR)	a \| 4
^	bitový výhradní součet (XOR)	a ^ 4

Ukazatel adres
Symbol $ (dolar) představuje ukazatel adres překládaného programu. Je to adresa, do které bude uložena přeložená instrukce. Hodnotu ukazatele adres lze nastavovat příkazem ORG. Jeho hodnota se automaticky zvýší po překladu každé instrukce. Při použití ve výrazu udává ukazatel adres $ hodnotu aktuální adresy instrukce. Např. instrukce "goto $" představuje nekonečnou smyčku, skok sám na sebe.

Unární operátory
Unární operátory jsou jednooperandové operátory. Mění hodnotu následujícího operandu. Patří mezi ně:

Duální operátory
Duální operátory jsou operátory pro dva operandy. Operátor provede operaci mezi operandy uvedenými na obou stranách, výsledkem je hodnota, která může sloužit jako operand pro další operace.

Priorita operací
Při vyčíslování výrazů se postupuje podle následující priority:

Při zadávání číselných konstant je možné zadat číselnou soustavu podle následující tabulky. Zápis je možný buď v prefixovém tvaru nebo v sufixovém tvaru. Při prefixovém zápisu je číslo uvozeno znakem číselné soustavy D (dekadická), H (dexadecimální), O (oktalová), B (binární). Za úvodním znakem následují číslice ohraničené znaky jednoduchých uvozovek. Při sufixovém zápisu následuje znak číselné soustavy za číslicemi čísla. Číslo při sufixovém zápisu musí začínat číslicí 0 až 9.

Dekadická číselná soustava
Při prefixovém zápisu se uvede nejdříve písmeno D (nebo d), za ním následují číslice ohraničené jednoduchými uvozovkami (např. D'123'). Zvláštním typem zápisu je znak tečky uvedený před číslicemi (bez uvozovek, např. .123). Při sufixovém zápisu následuje za číslicemi písmeno D (nebo d; např. 123d). Sufixový zápis nelze použít v případě, že je zvolena hexadecimální číselná soustava jako implicitní. V tomto případě je sufixový znak D považován za platnou číslici hexadecimální soustavy.

Hexadecimální číselná soustava
Při prefixovém zápisu se uvede nejdříve písmeno H (nebo h), za ním následují číslice ohraničené jednoduchými uvozovkami (např. H'2AB'). Zvláštním typem zápisu je zápis čísla za prefixem 0X (nebo 0x, např. 0x2AB). Při sufixovém zápisu následuje za číslicemi písmeno H (nebo h; např. 123h). Číslo musí při sufixovém zápisu začínat číslicí 0 až 9 (např. 0ABh).

Oktalová číselná soustava
Při prefixovém zápisu se uvede nejdříve písmeno O (nebo o), za ním následují číslice ohraničené jednoduchými uvozovkami (např. O'167'). Jako prefixový znak je možné použít i znak číslice 0 (např. 0'167'). Při sufixovém zápisu následuje za číslicemi písmeno O (nebo o; např. 167o). Sufixový zápis se nedoporučuje používat, neboť může snadno dojít k záměně písmene O s číslicí 0.

Binární číselná soustava
Při prefixovém zápisu se uvede nejdříve písmeno B (nebo b), za ním následují číslice ohraničené jednoduchými uvozovkami (např. B'110'). Při sufixovém zápisu následuje za číslicemi písmeno B (nebo b; např. 110b). Sufixový zápis nelze použít v případě, že je zvolena hexadecimální číselná soustava jako implicitní. V tomto případě je sufixový znak B považován za platnou číslici hexadecimální soustavy.

ASCII zápis
Číslo v ASCII tvaru umožňuje zadat jeden ASCII znak. Znak je uzavřen do jednoduchých uvozovek, před uvozovkami může (ale nemusí) předcházet prefixový znak A nebo a (např. 'm' nebo A'm').

Implicitní číselná soustava
Při zápisu čísla není nutné uvádět číselnou soustavu. V tom případě se použije implicitní číselná soustava. Implicitní číselnou soustavou je dekadická číselná soustava nebo soustava zvolená příkazem RADIX. Čísla v implicitní číselné soustavě se zadávají přímo zápisem číslic. Hexadecimální čísla musí začínat číslicí 0 až 9. Při implicitní hexadecimální číselné soustavě nelze použít sufixový zápis dekadické a binární soustavy (např. 10b), protože sufixové znaky D a B jsou považovány za platné číslice hexadecimální soustavy.

Zde je uvedeno několik tabulek, které mohou usnadnit používání různých číselných soustav. První je binární tabulka usnadňující převod jednotlivých bitů:

číslo bitu	dekadicky	hexadecimálně	binárně
0	1	0001h	0000000000000001b
1	2	0002h	0000000000000010b
2	4	0004h	0000000000000100b
3	8	0008h	0000000000001000b
4	16	0010h	0000000000010000b
5	32	0020h	0000000000100000b
6	64	0040h	0000000001000000b
7	128	0080h	0000000010000000b
8	256	0100h	0000000100000000b
9	512	0200h	0000001000000000b
10	1024	0400h	0000010000000000b
11	2048	0800h	0000100000000000b
12	4096	1000h	0001000000000000b
13	8192	2000h	0010000000000000b
14	16384	4000h	0100000000000000b
15	32768	8000h	1000000000000000b

Další je hexadecimální tabulka usnadňující převod hexadecimálních číslic:

vyšší bajt (HIGH)						nižší bajt (LOW)
1. číslice			2. číslice			3. číslice			4. číslice
hex.	dek.	binárně	hex.	dek.	binárně	hex.	dek.	binárně	hex.	dek.	binárně
0000	0	0000000000000000	000	0	000000000000	00	0	00000000	0	0	0000
1000	4096	0001000000000000	100	256	000100000000	10	16	00010000	1	1	0001
2000	8192	0010000000000000	200	512	001000000000	20	32	00100000	2	2	0010
3000	12288	0011000000000000	300	768	001100000000	30	48	00110000	3	3	0011
4000	16384	0100000000000000	400	1024	010000000000	40	64	01000000	4	4	0100
5000	20480	0101000000000000	500	1280	010100000000	50	80	01010000	5	5	0101
6000	24576	0110000000000000	600	1536	011000000000	60	96	01100000	6	6	0110
7000	28672	0111000000000000	700	1792	011100000000	70	112	01110000	7	7	0111
8000	32768	1000000000000000	800	2048	100000000000	80	128	10000000	8	8	1000
9000	36864	1001000000000000	900	2304	100100000000	90	144	10010000	9	9	1001
A000	40960	1010000000000000	A00	2560	101000000000	A0	160	10100000	A	10	1010
B000	45056	1011000000000000	B00	2816	101100000000	B0	176	10110000	B	11	1011
C000	49152	1100000000000000	C00	3072	110000000000	C0	192	11000000	C	12	1100
D000	53248	1101000000000000	D00	3328	110100000000	D0	208	11010000	D	13	1101
E000	57344	1110000000000000	E00	3584	111000000000	E0	224	11100000	E	14	1110
F000	61440	1111000000000000	F00	3840	111100000000	F0	240	11110000	F	15	1111

20 - 2F			30 - 3F			40 - 4F			50 - 5F			60 - 6F			70 - 7F
hex	dek	ASCII	hex	dek	ASCII	hex	dek	ASCII	hex	dek	ASCII	hex	dek	ASCII	hex	dek	ASCII
20	32	mezera	30	48	0	40	64	@	50	80	P	60	96	`	70	112	p
21	33	!	31	49	1	41	65	A	51	81	Q	61	97	a	71	113	q
22	34	"	32	50	2	42	66	B	52	82	R	62	98	b	72	114	r
23	35	#	33	51	3	43	67	C	53	83	S	63	99	c	73	115	s
24	36	$	34	52	4	44	68	D	54	84	T	64	100	d	74	116	t
25	37	%	35	53	5	45	69	E	55	85	U	65	101	e	75	117	u
26	38	&	36	54	6	46	70	F	56	86	V	66	102	f	76	118	v
27	39	'	37	55	7	47	71	G	57	87	W	67	103	g	77	119	w
28	40	(	38	56	8	48	72	H	58	88	X	68	104	h	78	120	x
29	41	)	39	57	9	49	73	I	59	89	Y	69	105	i	79	121	y
2A	42	*	3A	58	:	4A	74	J	5A	90	Z	6A	106	j	7A	122	z
2B	43	+	3B	59	;	4B	75	K	5B	91	[	6B	107	k	7B	123	{
2C	44	,	3C	60	<	4C	76	L	5C	92	\	6C	108	l	7C	124	\|
2D	45	-	3D	61	=	4D	77	M	5D	93	]	6D	109	m	7D	125	}
2E	46	.	3E	62	>	4E	78	N	5E	94	^	6E	110	n	7E	126	~
2F	47	/	3F	63	?	4F	79	O	5F	95	_	6F	111	o	7F	127	del

Překladač definuje několik předdefinovaných konstant usnadňujících použití registrů a konstant procesoru. Hodnoty některých konstant závisí na zvoleném typu procesoru. Předdefinované konstanty mají charakter proměnných, jejich hodnotu lze předefinovat příkazy SET nebo EQU.

název	popis	hodnota
EEADR (EEAdr, Eeadr, eeadr)	adresa registru EEADR	podle typu procesoru
EEADRH (EEAdrH, Eeadrh, eeadrh)	adresa registru EEADRH	podle typu procesoru
EECON1 (EECon1, Eecon1, eecon1)	adresa registru EECON1	podle typu procesoru
EECON2 (EECon2, Eecon2, eecon2)	adresa registru EECON2	podle typu procesoru
EEDATA (EEData, Eedata, eedata)	adresa registru EEDATA	podle typu procesoru
EEDATH (EEDatH, Eedath, eedath)	adresa registru EEDATH	podle typu procesoru
FSR (Fsr, fsr)	adresa registru FSR	4
INDF (IndF, Indf, indf)	adresa registru INDF	0
INTCON (IntCon, Intcon, intcon)	adresa registru INTCON	0Bh
OPTION_REG (Option_Reg, Option_reg, option_reg)	adresa registru OPTION	81h
PCL (Pcl, pcl)	adresa registru PCL	2
PCLATH (PCLatH, Pclath, pclath)	adresa registru PCLATH	0Ah
PORTA (PortA, Porta, porta)	adresa registru PORTA	5
PORTB (PortB, Portb, portb)	adresa registru PORTB	6
PORTC (PortC, Portc, portc)	adresa registru PORTC	7
PORTD (PortD, Portd, portd)	adresa registru PORTD	8
PORTE (PortE, Porte, porte)	adresa registru PORTE	9
STATUS (Status, status)	adresa registru STATUS	3
TMR0 (Tmr0, tmr0)	adresa registru TMR0	1
TRISA (TrisA, Trisa, trisa)	adresa registru TRISA	85h
TRISB (TrisB, Trisb, trisb)	adresa registru TRISB	86h
TRISC (TrisC, Trisc, trisc)	adresa registru TRISC	87h
TRISD (TrisD, Trisd, trisd)	adresa registru TRISD	88h
TRISE (TrisE, Trise, trise)	adresa registru TRISE	89h

název	popis	hodnota
C (c)	číslo bitu C registru STATUS	0
DC (Dc, dc)	číslo bitu DC registru STATUS	1
EEIE (Eeie, eeie)	číslo bitu EEIE registru INTCON	6
EEIF (Eeif, eeif)	číslo bitu EEIF registru EECON1	4
GIE (Gie, gie)	číslo bitu GIE registru INTCON	7
INTEDG (IntEdg, Intedg, intedg)	číslo bitu INTEDG registru OPTION	6
INTE (IntE, Inte, inte)	číslo bitu INTE registru INTCON	4
INTF (IntF, Intf, intf)	číslo bitu INTF registru INTCON	1
IRP (Irp, irp)	číslo bitu IRP registru STATUS	7
NOT_PD (Not_PD, Not_pd, not_pd)	číslo bitu /PD registru STATUS	3
NOT_RBPU (Not_RBPU, Not_rbpu, not_rbpu)	číslo bitu /RBPU registru OPTION	7
NOT_TO (Not_TO, Not_to, not_to)	číslo bitu /TO registru STATUS	4
PS0 (Ps0, ps0)	číslo bitu PS0 registru OPTION	0
PS1 (Ps1, ps1)	číslo bitu PS1 registru OPTION	1
PS2 (Ps2, ps2)	číslo bitu PS2 registru OPTION	2
PSA (Psa, psa)	číslo bitu PSA registru OPTION	3
RBIE (Rbie, rbie)	číslo bitu RBIE registru INTCON	3
RBIF (Rbif, rbif)	číslo bitu RBIF registru INTCON	0
RD (Rd, rd)	číslo bitu RD registru EECON1	0
RP0 (Rp0, rp0)	číslo bitu RP0 registru STATUS	5
RP1 (Rp1, rp1)	číslo bitu RP1 registru STATUS	6
T0CS (T0cs, t0cs)	číslo bitu T0CS registru OPTION	5
T0SE (T0se, t0se)	číslo bitu T0SE registru OPTION	4
T0IE (T0ie, t0ie)	číslo bitu T0IE registru INTCON	5
T0IF (T0if, t0if)	číslo bitu T0IF registru INTCON	2
WR (Wr, wr)	číslo bitu WR registru EECON1	1
WREN (WrEn, Wren, wren)	číslo bitu WREN registru EECON1	2
WRERR (WrErr, Wrerr, wrerr)	číslo bitu WRERR registru EECON1	3
Z (z)	číslo bitu Z registru STATUS	2

název	popis	hodnota
BIT0 (Bit0, bit0)	hodnota bitu 0	1
BIT1 (Bit1, bit1)	hodnota bitu 1	2
BIT2 (Bit2, bit2)	hodnota bitu 2	4
BIT3 (Bit3, bit3)	hodnota bitu 3	8
BIT4 (Bit4, bit4)	hodnota bitu 4	16
BIT5 (Bit5, bit5)	hodnota bitu 5	32
BIT6 (Bit6, bit6)	hodnota bitu 6	64
BIT7 (Bit7, bit7)	hodnota bitu 7	128
F (f)	druhý parametr instrukce - výsledek do F	1
W (w)	druhý parametr instrukce - výsledek do W	0

	CBLOCK	[<výraz>]
návěští	[:<přírustek>]
	ENDC

	CBLOCK	20h	; počáteční adresa
Citac1			; čítač 1 (adresa 20h)
Citac2			; čítač 2 (adresa 21h)
Flags			; příznaky (adresa 22h)
	ENDC		; konec bloku konstant

#define	bank1	bcf 3,5	; vytvoření pseudoinstrukce

	bank1		; příkaz pro nastavení banky 1
	bcf	3,5	; tak by vypadal rozvoj příkazu

Table1	addwf	2,1	; přičtení offsetu ve W k registru PCL
	dt	'A', 'H', 'O', 'J', 0	; přeloženo jako 5 instrukcí RETLW

	addlw	0FFh	; instrukce přeložena jako 3EFFh
	dw	3FFFh	; jiný tvar instrukce ADDLW 0FFh

	ORG	2100h	; počáteční adresa EEPROM
	DE	'A', 'H', 'O', 'J', 0	; uložení dat do EEPROM

LED	equ	3	; dioda LED připojena k bitu 3
	bsf	PortA,LED	; zapnutí diody LED

#ifdef	PIC16C84
	config	11001b	; konfigurace pro PIC16C84
#endif

#ifdef	PIC16F84
	config	3FF1h	; konfigurace pro PIC16F84
#endif

	nolist	; výpis překladu vypnut
#include	"config.inc"	; konfigurace programu
	list	; výpis překladu zapnut

org	0	; počátek paměti procesoru (adresa po resetu)
goto	Start	; adresa 0: skok na start procesoru
res	3	; přeskočení nepoužité části paměti
goto	Inter	; adresa 4: skok na obsluhu přerušení procesoru
res	250	; rezervace místa pro tabulky

Port	set	PORTA	; použije se port A
#include	"Input.asm"		; překlad pro port A
Port	set	PORTB	; nyní se použije port B
#include	"Input.asm"		; překlad pro port B

#define	quick	; bude překlad pro režim "quick"
#include	"SetRate.asm"	; překlad pro režim "quick"
#undefine	quick	; zrušení příznaku režimu "quick"
#define	slow	; bude překlad pro režim "slow"
#include	"SetRate.asm"	; překlad pro režim "slow"

číselná soustava	syntaxe	příklad
dekadická	D'???'	D'127'
	.???	.127
	???d	127d
hexadecimální	H'??'	H'9F'
	0x??	0x9F
	??h	9Fh
oktalová	0'???'	0'777'
	O'???'	O'777'
	???o	777o
binární	B'????'	B'0110'
	????b	0110b
ASCII	A'?'	A'C'
	'?'	'C'

#ifndef	__16c84
	error	>>> Nepodporovaný procesor! <<<
#endif

	IFDEF	jméno
	...
	ELSE
	...
	ENDIF

#IFNDEF	jméno
	...
#ELSE
	...
#ENDIF

	NOLIST

	LIST